KDO BY RÁD SPŘÁTELIL...TAK KLIK SEM !!!

Severské mytologie-trochu jinak

14. prosince 2008 v 0:10 | Divísek |  Trocha norské mytologie v TRU
Thor je v severském panteonu druhým nejdůležitějším bohem, a to hned po Odinovi, který je jeho otcem. Jeho matkou je fjorgyn, bohyně země. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Jeho znakem je svastika jakožto symbol pohybu a energie. V literatuře také označován jako Ásathór ("Thór Vozka") či Hromovládce. Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.
Jeho jméno v němčině (Donar) znamená hrom, což naznačuje jednu z jeho hlavních schopností, vládu nad bouřkou a blesky. Staří Germáni věřili, že když člověka zabil blesk, tak to byla právě Thórova vůle. Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjollni, které Thór vrhá v podobě blesku a po dopadu se mu vrací do ruky. Mjollni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody. Thórovi patří ještě dva kouzelné předměty: kouzelné rukavice, které mu umožňují chytat jeho kladivo, a opasek síly,

který ještě zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.
A jak vlastně tento bůh válečníků i rolníků vypadá? Je klasickým vyobrazením silného vikingského bojovníka, postava hromotluka, rudé vousiska spletené do copánků, oblečen do kožešin a v ruce třímá kladivo.Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz. Jsou kouzelní, a proto když je Thór večer sní, ale nechá kosti i kůži, ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, který je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.
Při poslední bitvě, soumraku bohů, zápasí Thor s obrovským hadem Midgardsormem.
Po anglosaském převzetí římského kalendáře byl Thorovým dnem 5. den v týdnu čtvrtek (Donnerstag nebo Thursday). V Římě byl tento den zasvěcen Iovovi, římskému bohu nebes, v Indii Indrovi (Indry) a v Řecku Diovi.V současnosti se odkazy vyskytují v mnoha jménech především severských národů(Norů, Islanďanů..) To souvisí především s historií, kdy se právě tyto národy živily zemědělstvím, tedy pod patronací Thóra, a tudíž neměly příliš v oblíbě Vikingy, plundrující cizí osady ke své obživě. Vikingové uctívali Ódina jako vládce padlých.

Ragnarök je v severské mytologii označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla. Podle legendy má svět být opět obnoven, protože přežije osm dobrých bohů a jeden lidský pár, který se před nebezpečím ukryje ve kmeni Yggdrasillu.
Tradiční podání
Bohové vědí, že Ragnarök je nevyhnutelný. Existuje věštba, že na konci světa dojde k velké bitvě, v níž budou zničeni, přesto se na ni připravují.
Velikost bohů spočívá v tom, jak vzdorují osudu, kterému se nemohou vyhnout. Závěrečné stadium života se ohlásí různými zlými znameními. Nejprve přijde krutá zima (fimbulvetr) a takové zimy přijdou tři za sebou aniž bude léto, po celé zemi zavládnou kruté boje.
Slunce a měsíc, které pronásledují vlci, jimi budou spolknuty a nastane tma. Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti. Z moře se vyplazí obrovský had Midgardsormr (Jörmungandr) v bojovné náladě, čímž uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět, že nastává Ragnarök a bohové se odějí do boje.
Freyr bojuje proti Surtovi, ale padne. Thór bojuje s Midgardsormem a oba se zabijí navzájem. Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vídarem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem (hlídač z podsvětí) a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. Pak Surtr vrhne na celou zem oheň a vše spálí.
Po ragnaröku však z oceánu vyvstane nová země, kterou zalidní lidé, kteří se ukryli v kořenech jasanu Yggdrasilu a bohové, kteří přežili, spolu s Baldrem a Hodem, navrátivšími se z Helheimu, naleznou v troskách Valhally poselství Odina - runy.

Mjollni (též Mjollnir, Mjöllni) je válečné kladivo severského boha Thóra vyrobené skřítkem Brokkem a jeho bratrem Sindrim.
Kladivo má několik podivuhodných vlastností. Je nerozbitné, vždy trefí svůj cíl a poté se navrátí svému majiteli do ruky. Také se mohlo kdykoli zmenšit, aby je bůh mohl schovat pod svoji halenu. Kladivo je také nesmírně těžké, takže jej z říše Ásů uzvedne jenom Thór a jeho syn Magni.
Thór jej nepoužíval jenom k zabíjení obrů, nýbrž s ním mohl oživovat své kouzelné kozly, žehnal s ním k sňatkům, nebo oral pole.
Mjöllnir znamená v překladu drtič. Aby Thor touto strašlivou zbraní mohl bezpečně vládnout, má kovové rukavice a opasek síly, který zdesetinásobuje sílu. Toto kladivo létá po obloze ve formě blesku.
Symbolem Thórova kladiva byla mimo jiné i svastika, později zneužitá nacismem.

Rybářský výlet
Později se Thór vypravil s obrem Hymim na rybářskou výpravu a jako návnadu si s sebou vzal hlavu velkého vola. Dopluli na místo, kde Hymi obvykle lovil platýze, ale Thór trval na tom, že poplují dál. Hymi Thórovi řekl, že můžou narazit na Midgardsorma, ale Thór na něj nedbal. Napíchl na udici volskou hlavu a hodil návnadu do moře. Jörmungandr se na ni vrhl a když ucítil jak se mu háček zapíchl do patra, začal s Thórem zápasit. Vyděšený Hymi udici přesekl a had se vrátil zpět do moře. Thór za ním hodil své kladivo, aby mu pod hladinou urazil hlavu, ale Jörmungandr přežil
Poslední setkání Jörmunganda a Thóra se odehraje při ragnaroku. Thór hadovi zasadí smrtelnou ránu, ujde devět kroků a sám umírá na otravu jedem, který na něj Jörmungandr vychrlil.

V severské mytologii je Valhalla (Valhöll, "Síň padlých", v češtině také Valhala) Ódinova síň v Ásgardu, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovnící ("einherjové").
Na střeše Valhally pokryté zlatými štíty stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků vytéká medovina. Medovinou a slaninou z kance Saehrímniho se pak einherjové živí.
Ódin každý den vysílá valkýry na bojiště, aby do síně přivedly padlé bojovníky, kteří zde budou trénovat na poslední bitvu (ragnarök). Protože do Valhally smí jen muži, kteří padli v boji, nechávali se často staří bojovníci na smrtelné posteli propíchnout či rituálně poranit kopím. Část padlých je také přijímána do Fólkvangu, Freyjina příbytku. Ostatní mrtví přicházejí obvykle do Helheimu, říše bohyně Hel, nebo jinam (např. ti, co se utopili v moři, odchází do Aegiho paláce na dně moře).
Síň má 540 dveří a až nastane ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků.

Helheim - říše mrtvých, je jedním z devíti světů severské mytologie. Jeho vládkyní je Hel, dcera Lokiho. Jedná se o tmavé nehostinné místo, které zaujímá nejnižší stupeň v severské kosmologii.
Helheim není možné opustit, protože jej obklopuje řeka Gjöll vytékající ze studánky Hvergelmi, která se nachází u kořene Yggdrasilu (světového stromu). Dokonce ani bůh, jenž by jednou vstoupil do této říše, neměl by možnost odejít. Bránu do podsvětí uzavírá Thrymgjöll (též Helgrind - Pekelná mříž), neprostupná mříž, vyrobená třemi trpaslíky.
Do této říše se dostávají ti, kteří nezemřeli hrdinskou smrtí (=např. v boji), tedy ti, kteří zemřeli stářím nebo nemocí. Kdo zemřel hrdinskou smrtí, měl možnost se dostat do Valhally, poté co byl valkýrami s nornou Skuld vybrán.
Vstup do Helheimu stráží pekelný pes Garm. Celou říši pak svým zrakem pozoruje obr Hraesvelg (v překladu "pojídač či polykač mrtvol"), který má podobu orla a máváním svými křídly vytváří vítr.

Garm (či Garmr) je pekelný pes strážící vchod do Helheimu (v severské mytologii říše mrtvých). Má čtyři oči a hruď promočenou krví. Žije v jeskyni Gnippahellir, jež se nachází u vstupu do říše mrtvých.
Kdokoli, kdo obdaroval chlebem chudé, má možnost jej uklidnit koláčem od bohyně Hel.
Až nadejde Ragnarök (den "osudu bohů" či "soudný den"), Garm se připojí k obrům v jejich boji proti bohům. Jeho protivníkem bude severský bůh války Týr, který jej zabije, ale sám také podlehne zraněním, jež mu Garm způsobí.
Garm je často zaměňován s Fenrirem. V řecké mytologii jej lze pak považovat za ekvivalent Cerbera.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivan Ivan | 17. prosince 2008 v 2:55 | Reagovat

No teda - tomu říkám do detailu zpracované informace a velice zajímavé čtení

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama